Ta nejhorší místa pro dlouhodobé parkování v Praze

Zatímco dosud jsem se věnoval převážně tomu, kde se dá zaparkovat bezpečně a bez rizika pozdějších tanečků s policií nebo odtahovou službou, dnes se na celou problematiku podívám z trochu jiného úhlu. Zajímá vás, kterým lokalitám se zdaleka vyhnout, aby vás po návratu nečekalo nepříjemné překvapení?

Na rady kamarádů nedejte

Ano, může se stát, že někdo z vašich kamarádů nebo známých na místech vypsaných níže bez potíží odstavil svého motorového miláčka i na týden, a nic se mu nestalo. Koneckonců, výjimky přece potvrzují pravidlo. Nicméně negativní ohlasy v takových případech výrazně převažují.

Ale jestli máte rádi adrenalin, klidně si zariskujte. V opačném případě ale pamatujte, že tohle je článek o lidových parkovacích plochách, na nichž se rozhodně auto nechávat dlouhodobě NEVYPLATÍ. Kapišto?

Prostě pojedu za tím autobusem


Je to osvědčená finta v případě, že se v Praze motáte poprvé, a čistě náhodou si to před vámi hasí autobus mířící přesně tam, kam potřebujete. V případě autobusů, šněrujících si to k letišti, však může jít o zbraň dvojsečnou. K letišti sice dorazíte, ale zároveň se velmi pravděpodobně seznámíte s nejbližší policejní hlídkou v okolí.

Spojovací komunikace mezi letištními areály Jih a Sever je totiž určená výhradně pro autobusy. Hned na začátku je koneckonců vyvedený efektní zákaz vjezdu, který však můžete v zápalu boje a pronásledování hromadného dopravního prostředku před vámi snadno přehlédnout. Nemělo by se to stávat, ale znáte to.

Nespoléhejte na ostatní řidiče

A nenechte se zmást ani osobáky, co občas do téhle uličky bezstarostně zabočí. Buď jde o stejné nováčky, jako jste vy, nebo máte tu čest se zaměstnancem letiště s platným povolením. Pokuta za nerespektování zákazu vjezdu je vysoká –  prakticky jistá. Policejní hlídku tu vidím skoro pokaždé, když projíždím okolo. Někdy na sebe i zamáváme, ať je legrace.

Jak jsem jednou couval…

Dobře mě tu totiž znají. Také jsem rozšířil řady zmatených řidičů, které tu musí denně umravňovat a posílat pryč. Ale naštěstí jen napůl. „Tati, tam se nesmí,“ zahulákal zezadu Petříček, když jsme skoro krokem následovali štrúdl osobáků před námi v ranní špičce. Doprčic, že já ho ty značky učil. „Zákaz, ty ho nevidíš?“ Zaculil se tak medově, že by se i cukrkandl zastyděl. Už, už jsem chtěl odpovědět něco peprného, ale pak zapracovala moje paměť. Jo, něco takového jsem tam vážně možná viděl. Auta stojí – výskok od volantu, běh ála Usain Bolt, a ještě rychlejší cesta zpátky. Vážně je TAM. Otočit se není kde, takže couváme. Krucinál.

Policejní hlídka procházející okolo mi kyne, a ani nezpomalí krok. Uff, tak to bylo o fous. Fakt. Tak jedeme o dům dál, co se dá dělat.

Vláčky nefungují, to se spolehněte

Možná vám kamarád nadšeně popisoval fintu, díky níž obešel placené parkování přímo u letiště (po přesáhnutí stanovené doby) tím, že jednoduše udělal vláček, (kdo neví, o co jde, ať jde SEM). Ale musím vás zklamat – už to nefunguje. Namátkové kontroly se množí jako houby po dešti, takže buď do 15 minut odjedete, nebo platíte. A za tu pokutu to vážně nestojí, to mi věřte.

Já jsem taky taxikář, jenom mám zrovna pauzu

Stání podél silnice na Přední Kopaninu vypadá na první pohled lákavě. V každou denní či noční hodinu na něm totiž stojí štrúdl taxikářů čekajících na zákazníky, a když se místo uvolní, proč nevyzkoušet štěstí? Jednoho odstaveného auta si mezi tolika jinými přece nikdo nevšimne. Nebo ano?

Mě varovaly už pichlavé pohledy místních usedlíků. Co se to sem cpe za exota, a co si o sobě vlastně myslí? Řeknu vám, kdyby jejich oči uměly vraždit, byl bych v tu chvíli chladnoucí mrtvolou. Naštěstí mě čekala jen krátká zastávka, protože od terminálu se už blížila máma s tátou a jejich velké kufry.

Jak jsem se nestal nebožtíkem

Naložil jsem, nastartoval a dojel s nepříjemným mrazením v zádech. Přesto se najdou borci, které napadne nechat na tomhle místě auto a odjet si za pálícím sluníčkem k moři. Po návratu se však nestačí divit. Jejich autíčko totiž některému z taxikářů zcela jistě překáželo, takže zavolal odtahovku. A kolik stojí vyzvednutí auta ze záchytného parkoviště, vám asi nemusím popisovat.

Můj tip: pro krátkodobé parkování se dají využít i oficiální parkoviště přímo u letiště. Ale zdarma tu můžete stát jen čtvrt hodiny, pak začnete cálovat jako mourovatí. A kdo ví, možná se už brzy schovají pod zem, ale na ten stavební mumraj okolo se tedy netěším (mrkněte SEM).

Takže bacha na taxikáře! A taky autobusy, jak jsem psal výše. Prostě vsaďte radši na osvědčená parkovací místečka z mých článků. A všechno bude OK.

  • Sdílet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *